S Mončou jsme si zajeli až úplně nahoru, na sever do Polska, konkrétně naším cílem bylo město Gdańsk. Prvotním impulzem byl národní park, kde jsou zajímavé písčité duny a tak jsme se rozhodli, že se tam zajedeme podívat. Celou věc jsme naplánovali na 5 dnů, z toho dva padnou na dopravu. Je to asi 700 km daleko. Jelikož jsme toho stihli velkou spoustu, rozdělím fotky na tři části, které budou odpovídat třem dnům, které jsme v okolí města strávili. Fotil jsem jen a pouze na Fuji.

K Fuji ještě drobné info. Fotím do .jpg a fotky jsou upravené v aplikaci na telefonu. Někde se tam objevuje drobná posterizace, ale nemělo by to rušit od hlavních motivů. Celkově je Fuji primárně určená na rychlé snapy a momentky. Odpadá edit rawu a vše putuje vždycky do stories na Instagramu. Fotky jsou to spíš do rodinného alba a na můj druhý Instagram, který je věnovaný jen těmto výcvakům. Jelikož si ale myslím, že ty fotky za něco stojí, rozhodl jsem se je zveřejnit alespoň prostřednictvím blogu tady na webu. Tak snad se bude líbit.

Datum: 3. – 7. 6. 2019
Čas odjezdu: 8:00
Počasí: 27 °C
Parking: Sopot – Biedronka
Cíl: Molo a okolí

Délka výšlapu: asi 2 km
Převýšení: 0 m
Složení: Já + Monča
Technika: Fuji x100t
Rozsahy: 22

A vezmeme to hned od začátku. Čekala nás poměrně dlouhá cesta doslova přes celé Polsko až k moři. Vychází to na 700 km, což by mělo být něco kolem půl nádrže (přepočteno na spotřebu golfu). Naštěstí jsme týden předem prošli servisem a udělali výměny oleje a filtrů. Všechno by teda mělo jít hladce. Cesty v Polsku jsou dvojího typu. Buď úplně top, že jsme se vezli jako v bavlnce a nebo naopak totální bída. Tak jako tak vždycky byly k dispozici alespoň dva pruhy, takže se ve výsledku jelo nejpomaleji 90 km za hodinu (pokud jsme teda nestáli v koloně nebo zipu). Ve skutečnosti to vypadalo tak, že zhruba do půlky Polska se jede po starších silnicích, zhruba na styl našich okresek, ale ve stavu dálnice a od půlky nahoru se jede po krásné dálnici, která je naopak svým stavem naprosto top a to včetně odpočívek, které jsou extrémně naddimenzované a pojmou naráz tak 200 aut. Ve výsledku se tedy jede víceméně pořád po dálnici jen s tím rozdílem, že spodní část je omezená na 90 kilometrů v hodině a ta horní, placená část dovolí až 140 km/h.

Já v rámci spotřeby ale nešel přes 3000 otáček, což vychází na rychlost cca 110-120 km/h. Není kam spěchat.

Do Gdańsku jsme samozřejmě dojeli ve špičce, proto nám propletení centem zabralo asi tak tolik času jako průjezd třetinou země. Ubytování Monča vybrala skvěle v dojezdové vzdálenosti ke všem zajímavým bodům, které jsem si nacvakal do mapy. A tentokrát jsme volili jistotu a trošku dražší ubytování. Vtip je v tom, že pokud se zabookuje dost dlouho dopředu, vyjde to pak ve výsledku ještě levněji. Na výletech, jako je tenhle, vždycky volíme Airbnb, protože přesně víme, do čeho jdeme. A tentokrát to vyšlo fajn. Žádné skryté plísně na zdech nebo rozpadající se zásuvky, všechno vypadalo přesně jako na fotkách, za což jsme rádi.

Byt byl sestavený z 90 % ze sortimentu IKEA, takže jsme se cítili skoro jako doma. Dokonce postel tam mají stejnou haha.

Dojeli jsme teda celkem rozumně a tak zbylo ještě trochu času. Rozhodli jsme se zajet podívat na molo, které je v okolí vyhlášené jako jedno z nejhezčích. Je to asi 10 km daleko, takže autem na pohodu. Zaparkovali jsme u Biedronky, což je místní síť obchůdků, něco jako je u nás Penny market. Pak kousíček zpět podél hlavní cesty a pak doleva promenádou až k moři. I na tuto denní dobu tu bylo nezvykle hodně turistů a celkově rušno. To se ale asi dalo čekat. Po cestě je ještě Krzywy domek, což je budova vystavěná tak, že je celá křivá. Nedá se tady ale nic vymyslet, nic vyfotit, protože prostory využívá Costa a tak je to všude samá reklama. Nevadí.

Je ale i vidět, že tady sezóna ještě nefrčí na sto procent, některé kavárničky jsou ještě zavřené. Pravdou je, že moře má zatím jen 13-15 stupňů, což se na koupání pro běžné smrtelníky moc nehodí. Než jsme stihli dojít dolů k moři, Monča i přes 7 hodin v autě zavřela kroužek aktivity!

Molo tady začíná skvělým retro nápisem s obřím náměstím po obvodu s kolonádou, kde se přes den prodávají různé cetky a suvenýry. Jelikož ale pomalu zapadalo slunce, vydali jsme se hned na molo. Co překvapí, je fakt, že se tady za vstup vybírá poplatek. To ale neva, protože je tady většina věcí levnější, než u nás. A to docela podstatně. Vstup tedy vyšel asi na 35 korun. U nás by si za to řekli tak trojnásobek. To ale platí i o ostatních atrakcích kolem, třeba výstup na věž – 6 zlotých, stejně jako na molo.

Když jsme fotil na molu, s Fuji jsem jen tak cvakal, jak mám ve zvyku. Nečekal bych, že fotky vyjdou až takhle skvěle. Jen jsem Monče na začátku řekl, ať sedne k lampě, pak už to šlo všechno samo a nebylo potřeba nic říkat. Všechny fotky s Mončou jsou víceméně momentky. Ostatní detaily jsou úplně random výcvaky, které se mi líbily. Ani jsem nad tím nějak extra nepřemýšlel. Prostě jsem jen cvakal. Tak jak se cvaká na výletě. A to si myslím, že je s Fuji trochu jinak, než jak to mám u Canonu, kde vyloženě jdu za tou jednou fotkou a ženu záběr k dokonalosti. U Fuji je mi to prostě jedno a vyfotím věci tak, jak jsou. Možná v tom je to kouzlo a možná proto ty fotky vypadají úplně jinak, než kdybych stejnou věc fotil na Canon. Navíc mám Fuji všude s sebou.

Neříkám, že to jsou dokonalé fotky, jsou to spíš random snapy ještě zničený tou appkou, o které jsem mluvil nahoře. Tak jako tak na nich ale něco je. A je pravdou, že co jsem postnul zatím na Redditu nebo Facebooku, se lidem celkem líbí. Nehledě na posterizaci nebo šum. Často je to fakt jen o té kompozici nebo celkovém obsahu konkrétního snímku. A co je nejlepší, velká spousta těch fotek by se dala dneska úplně identicky vyfotit i na mobil s podobným výstupem.

Prošli jsme teda celé molo na konec a zpět. Po cestě jsem cvakal co mě napadlo, co jsem viděl. Světlo tomu samozřejmě přidává další level, skoro sunset.

Člověk by ani neřekl, kolik fotek se dá na jednom místě udělat. Je z toho celý set, který hezky ladí dokupy. To jde myslím i trochu vidět na těch fotkách okolo. Jak už jsem mluvil o té Fuji, můžeme to trochu rozvinout, proč jsem ji vlastně koupil a k čemu, když mám celý systém Canon za nemalé peníze, který nabízí nekompromisní kvalitu výstupu společně s neomezenými ohnisky. Hlavní nevýhodou systému Canon (teda z mého pohledu) je fakt, že na cestování se moc nehodí. Teda pokud člověk nechce fotit top snímky, vstávat ve 4 ráno na východ slunce a fotit. My nemáme dovolenou vykonstruovanou kolem focení, ale chceme si to užít. Tahat s sebou několik kilo techniky a orientovat se podle světla je na výletě nevýhodou.

Chtěl jsem foťák, který nemá omezení jako Canon. Kdy si užijeme dovolenou a budeme u toho cvakat co nás napadne a co nám přijde do cesty bez ohledu na výstup. A to je přesně to, co Fuji nabízí bezezbytku. Je to omezení, které člověk udělá vlastně pro to, aby měl víc svobody. Malá hořčíková krabička s pevným sklem. A to je fakt všechno, co člověk potřebuje.

Dalším důvodem ke koupi byl fakt, že se ušetří spousta času s postprocesem. Ideálně netahat to vůbec na pc a nechat to všechno co nejvíc mobilní. A to se myslím povedlo. Kdo mě sleduje na Instagramu ví, že jsem sdílel identický fotky hned v ten den večer, všechno bylo hned vidět. Společně s videem z Osma, což je taky skvělý nástroj. Postupem času ale myslím, že mají fotky větší váhu, než video. Někdy je ale video prostě lepší a jindy jsou zase fotky lepší. Ideálně teda obojí, což se děje i v tuto chvíli a zůstane to tak. Osmo je geniální, stejně tak jako Fuji. A tyhle dva nástroje jsou schopné zajistit plnohodnotný výstup na všechny myslitelné sítě.

Původně měla Fuji zůstat jen na Instagramu a v rodinném albu, ale když ty fotky docela vyšly, budu to sdílet teda i jinde, hlavně na blogu.

Myslím, že postupem času bych i všechny ty pocity z Fuji mohl shrnout v nějakém dalším článku. V porovnání s Canonem je to fakt trochu jiné. Tisíc výhod i nevýhod.

Ještě něco k procesu. Jakmile se dostaneme domů, díky wifi kouknem na fotky a vybereme ty správné výcvaky. Pak už je to easy. V appce mám nachystaný preset, který jsem hned na začátku focení s fuji trochu vyladil, aby to nějak vypadalo a ten bez výjimky aplikuji na většinu fotek. Jedinou věc, kterou řeším je expozice. Někdy na tom slunci jde display hůř vidět a tak člověk nikdy neví, jak fotky vychází (tam ofc pomůže histogram). Před aplikováním presetu teda stáhnu a nebo přidám na expozici. Někdy se taky ladí horizont nebo skew. To už záleží na tom, jestli to fotka vyžaduje, nebo ne.

Preset – a to je věc, kterou nerad vidím, protože si fotky z Canonu vždy edituju unikátně a pokaždé jinak. Nemám preset. U canonu je to ale jinak. Tam preferuji perfektní výstup bez chyb. Tady je to jedno. Ať to klidně šumí, ať to klidně teda posterizuje a ať to vypadá jak chce. Proto jsem si jej udělal a ten budu držet. Hlavním důvodem je čas. Nebudu fotky z fuji pokaždé editovat tak, jak myslím, že by měly být, po částech a všech hodnotách. Jedna fotka mi nezabere dýl, než pár vteřin.

U canonu sice taky netrávím s fotkama kvanta času, ale tam mám raw a možností je mnoho bez drastického zásahu do kvality výstupu.  A tam hlavně sedím u pc. Tady je to všechno za běhu. A je to super. Když se mi fotka líbí, za minutku, dvě může být online ve stories a později pak i na ig. To je fakt super.

A přesně takhle to i probíhalo celou dovolenku v Polsku. Přes den jsem fotil co jsem chtěl a pak jsem si vybral ty fajn snímky, které pak šly do stories. A že to dneska poměrně vyšlo ty záběry! Ani jsem nečekal, že první den budou takhle fajn fotky!

Pak už jsme toho moc nezvládli, jen jsme si dali wafle, což v Polsku musí být! Bylo to skvělý zakončení dne, který jsme z velké části strávili v autě cestováním. Tečkou na celým dnem jsou ptáčci. Je tu spoustu druhů, převážně ale kavky, vrabci, straky, šedivky a racci. Ostatně Sopot má racka ve znaku, což je super! U těch waflí se tak kolem nějak ochomítali vrabci, ti většinou lítají v hejnech o pěti a více jedincích a tak bych tam kolem nás běhalo celkem dost. Nabídli jsme jim pár drobků no a oni nám pak zobali z ruky. Doslova. To bylo i na stories a máme to natočený. Top!

Postupem času pak sepíšu i další den z Polska, kde fotky vyšly ještě líp, než dneska. Jeli jsme totiž navštívit Słowiński Park Narodowy! Sledujte na Facebooku a na Instagramu, tam to všechno bude vyvěšené!

Sleduj na Instagramu:

HonzaykHonzayk – Fuji